Základní škola a Mateřská škola Osov

Čemukoliv se učíš, učíš se pro sebe. ( Petronius )

Školní řád

ŠKOLNÍ ŘÁD


číslo jednací: 1/2014
pedagogická rada projednala a schválila: 16. 4. 2014
školská rada schválila: 22. 4. 2014
nabývá účinnosti dne: 1. 5. 2014
Doplnění ŠŘ ze dne 14.11.2016



Na základě ustanovení § 30 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici.


Čl. 1
Podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných
zástupců ve škole a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů
s pedagogickými pracovníky

Žák má právo:

1. na vzdělávání a nerušenou výuku ve škole,
2. na rozvoj osobnosti podle míry nadání, rozumových a fyzických schopností,
3. na vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu (IVP), pokud se jedná o žáka se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) nebo žáka nadaného,
4. na volný čas a přiměřený odpočinek a oddechovou činnost odpovídající jeho věku,
5. na bezpečí, na ochranu před jakoukoliv formou diskriminace, ponižujícího nebo nedbalého zacházení a na ochranu před jakýmkoliv tělesným či duševním násilím, urážením či zneužíváním, trýzněním i vykořisťováním,
6. na svobodu projevu, slušnou formou se vyjadřovat ke všem záležitostem, které se týkají jeho vzdělávání,
7. na přístup k informacím, které podporují jeho osobnostní rozvoj,
8. na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání, o požadavcích a způsobu klasifikace v každém vyučovacím předmětu,
9. na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkající se vzdělávání,
10. na konzultaci s vyučujícím, pokud neporozuměl učivu nebo si potřebuje doplnit své znalosti,
11. podávat stížnosti třídnímu učitel, školnímu metodikovi prevence sociálně patologických jevů, vedení školy i ostatním vyučujícím,
12. na ochranu před jakoukoliv formou diskriminace, před projevy šikany, rasismu, kyberšikany, xenofobie a netolerance vůči odlišnosti,
13. na ochranu před jakýmkoliv tělesným i duševním násilím, zneužíváním, urážením a zanedbáváním,
14. na ochranu před všemi návykovými látkami a dalšími sociálně patologickými jevy, které ohrožují jeho duševní a tělesný vývoj,
15. zakládat a být členem samosprávného orgánu (žákovského parlamentu) a jeho prostřednictvím se obracet na ředitelku školy,
16. využít pro důležitá oznámení, která se týkají zejména bezpečnosti žáků, projevů tělesného či duševního násilí a dalších projevů netolerance či vzdělávání, schránku důvěry, a to i v podobě anonymního oznámení.

Všichni žáci jsou si rovni ve svých právech bez ohledu na věk, národnost, státní
příslušnost, zdravotní stav, náboženské vyznání, etnický původ, sociální původ či
pohlaví.

Žák je povinen:

1. řádně docházet do školy a vzdělávat se podle svého rozvrhu a účastnit se dalších akcí stanovených plánem školy a akcí organizovaných školou,
2. dodržovat platné právní předpisy, školní řád a vnitřní předpisy školy, s nimiž byl seznámen,
3. plnit pokyny pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců školy vydané v souladu s právními předpisy, školním řádem a vnitřními předpisy školy,
4. respektovat práva a osobnost svých spolužáků, pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců školy, chovat se k nim vždy tolerantně, slušně a pozorně,
5. neprodleně nahlásit třídnímu učiteli nebo jinému pracovníkovi školy projevy šikany, rasismu, xenofobie a netolerance vůči odlišnostem, kterých jsou svědkem nebo o kterých se dozví,
6. dodržovat pravidla chování a bezpečnosti ve škole a na mimoškolních akcích stanovená zejména v tomto školním řádu, při hodinách tělesné výchovy a dalších formách vyučování se zvýšeným rizikem (škola v přírodě, exkurze, školní výlety apod.) dodržovat zvláštní bezpečnostní pokyny, se kterými žáka seznámí vyučující,
7. chovat se a jednat tak, aby neohrozil své zdraví, svých spolužáků nebo jiných osob,
8. oznámit úraz, poranění či nehodu ihned učiteli nebo třídnímu učiteli či jinému pracovníkovi školy,
9. oznámit vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo vedení školy momentální zdravotní potíže,
10. chránit zařízení školy (vybavení a výzdobu tříd, šatny, malby na stěnách apod.), její areál i okolní zeleň před poškozením, šetrně a hospodárně zacházet se svěřenými pomůckami a učebnicemi; pokud žák prokazatelně ztratí nebo svévolně poškodí majetek školy, zahájí škola s jeho zákonným zástupcem jednání o finanční náhradě za takto způsobené škody nebo jednání o uvedení poškozené věci do původního stavu na vlastní náklady,
11. nepoužívat, nezapínat mobilní telefon v době vyučování,
12. udržovat své místo, třídu i ostatní školní prostory v čistotě,
13. nenosit do školy cenné předměty, které nesouvisí s výukou, za předměty, které nemají přímý vztah k výchovně vzdělávací činnosti, nenese škola, pokud je nepřevzala do úschovy, odpovědnost,
14. neprodleně, nejpozději však do druhého dne, ohlásit ztráty nebo poškození svých věcí třídnímu učiteli;
15. písemně předložit důvod své nepřítomnosti nejpozději do 2 dnů po návratu do školy.
16. plnit si řádně povinnosti služby stanovené třídním učitelem.


Zákonní zástupci nezletilých žáků mají právo:

1. na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání jejich dítěte,
2. vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajících se vzdělávání jejich dítěte,
3. na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání a další profesní přípravy jejich dítěte,
4. zažádat o uvolnění žáka z výuky podle pravidel tohoto školního řádu,
5. volit a být voleni do školské rady,
6. podat stížnost vedení školy
7. na sdělení školy o úrazu žáka.


Zákonní zástupci nezletilých žáků mají povinnost:

1. zajistit, aby žák řádně docházel do školy,
2. spolupracovat se školou při řešení vzdělávacích a výchovných problémů žáka,
3. na vyzvání třídního učitele, metodika prevence nebo ředitelky školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání a výchovy žáka,
4. informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
5. oznamovat nepřítomnost žáka na vyučování a omlouvat ji podle pravidel daných platnými právními normami a školním řádem,
6. oznamovat škole údaje pro vedení školní matriky (§ 28 odst. 2 a 3 školského zákona) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích.


Pravidla vzájemných vztahů žáků, pracovníků školy a zákonných zástupců žáků

1. Žáci, pracovníci školy a zákonní zástupci se navzájem respektují, při vzájemném styku dodržují zásady kulturního chování.
2. Zákonní zástupci žáků a pedagogičtí pracovníci se vzájemně podporují a podle svých schopností a možností spolupracují na výchově a vzdělávání žáků v souladu s platnými právními předpisy a vnitřními předpisy školy.
3. Případné spory řeší pedagogičtí pracovníci a zákonní zástupci věcně, bez emocí a nikdy přímo před žáky. V případě potřeby vyhledají pomoc při řešení sporu u vedení školy nebo metodika prevence.
4. Pedagogičtí pracovníci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům žáků takové pokyny, které bezprostředně souvisí s plněním školního vzdělávacího programu, školního řádu a dalších nezbytných organizačních opatření.
5. Informace, které zákonný zástupce žáka poskytne do školní matriky nebo jiné důležité informace o žákovi, jsou důvěrné a všichni pedagogičtí pracovníci se řídí zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.
6. Vyzve-li ředitelka školy nebo jiný pedagogický pracovník zákonného zástupce k osobnímu projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka, konzultuje termín schůzky se zákonným zástupcem žáka.
7. Všichni pedagogičtí pracovníci školy se povinně zúčastňují třídních schůzek, na kterých informují zákonné zástupce žáků o průběhu a výsledcích vzdělávání i výchovy.


Čl. 2
Provoz a vnitřní režim školy

1. Vyučování a pobyt žáků v prostorách školy se řídí rozvrhem hodin jednotlivých tříd, pokyny vyučujících a dalších pracovníků školy.
2. Žákům je umožněn vstup a pobyt v budově školy 20 minut před začátkem vyučování.
3. Budova školy se otevírá pro zaměstnance v 6:00 hodin, pro žáky ranní družiny v 6,15
a zavírá se v 7,30.
4. Pro ostatní žáky se školní budova otevírá v 7,45 hodin.
5. Časový rozvrh vyučovacích hodin a přestávek:
1. vyučovací hodina 8:05 - 8:50
2. vyučovací hodina 9,00 - 9:45
3. vyučovací hodina 10:05 - 10:50
4. vyučovací hodina 11,00 - 11:50
5. vyučovací hodina 11:50 - 12:40
6. vyučovací hodina 13,00 - 13:45
7. vyučovací hodina 13:55 - 14:40

6. Mezi první a druhou vyučovací hodinou trvá přestávka 10 minut. Je věnována svačině. Přestávka mezi třetí a čtvrtou hodinou a mezi šestou a sedmou hodinou je též 10 minut.
7. O přestávce mezi druhou a třetí vyučovací hodinou, která trvá 20 minut, žáci mohou relaxovat na školní zahradě, v době nepříznivého počasí mohou pobývat ve školní tělocvičně nebo své polovině školy za dohledu učitelky.
8. V prostorách školy, tedy i na školní zahradě, se mohou žáci pohybovat pouze pod dohledem pracovníka školy.
9. Po příchodu do školy se žáci v šatně přezují a odloží obuv i oděv na vyhrazeném místě.
10. Žáci jsou při zahájení vyučovací hodiny připraveni na výuku a jsou na svých místech.
11. Po skončení vyučovací hodiny uvedou žáci učebnu do pořádku a připraví ji k další výuce.
12. Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, se zajišťuje bezpečnost a ochrana zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce škola oznámí nejméně 2 dny předem zákonným zástupcům žáků, a to zápisem do žákovské knížky, nebo jinou písemnou informací.
13. V době mezi dopoledním a odpoledním vyučováním (tzv. „polední přestávka“) jsou žáci ve školní družině.
14. Po skončení poslední vyučovací hodiny přebírá žáky, kteří jsou přihlášeni do školní družiny, vychovatelka.
15. Všechny návštěvy školy jsou povinny se hlásit školnici školy; návštěvy ve třídách jsou v době výuky možné pouze v naléhavých případech.
16. Jednání mezi zákonnými zástupci žáků a vyučujícími je povoleno v době mimo jejich výuku a dobu dohledu nad žáky.
17. Během vyučování nesmějí žáci bez povolení opustit budovu školy.
18. V průběhu vyučování si mohou žáka ve škole převzít jeho zákonní zástupci nebo jimi pověřené osoby.
19. Žáka je možné v průběhu dne z vyučování uvolnit na základě písemné žádosti zákonného zástupce, žáka uvolňuje v průběhu hodiny vyučující, jinak třídní.
20. Na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka uvolňuje žáka z vyučování:
vyučující příslušného předmětu - jedna vyučovací hodina,
třídní učitel - do tří dnů,
ředitelka školy - více jak tři dny.
21 Ředitelka školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost (v písemné formě) jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí způsob vzdělávání / náhradní způsob vzdělávání/ žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitelka školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího lékaře nebo odborného lékaře. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady.
22 Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitelka školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu (na základě písemné žádosti jeho zákonných zástupců).
23 Při nepřítomnosti žáka ve škole je jeho zákonný zástupce povinen informovat třídního učitele (osobně, písemně nebo telefonicky) o důvodech nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka.
24 Nepřítomnost žáka ve vyučování omlouvá jeho zákonný zástupce vždy písemně v žákovské knížce nejpozději do 2 dnů po nástupu žáka zpět do školy; ve výjimečných a odůvodněných případech (například při příliš častých absencích) může třídní učitel požadovat k omluvence potvrzení ošetřujícího lékaře.
25 Nepřinese-li žák omluvenku nebo je-li omluvenka nedostačující (nevěrohodná), pokládají se zameškané hodiny za neomluvené.
26 O neomluvené nepřítomnosti žáka informuje třídní učitel neprodleně jeho zákonného zástupce, metodika prevence a ředitelku školy. Neomluvenou nepřítomnost řeší se zákonným zástupcem žáka třídní učitel společně s metodikem prevence formou pohovoru, na který je zákonný zástupce pozván sdělením v notýsku nebo žákovské knížce, popř. doporučeným dopisem. O pohovoru provede metodik prevence zápis.
27 Při počtu neomluvených hodin nad 10 vyučovacích hodin svolává ředitelka školy výchovnou komisi, které se dle závažnosti a charakteru nepřítomnosti žáka účastní: ředitelka školy, zákonný zástupce žáka, třídní učitel, školní metodik prevence, zástupce orgánu sociálně-právní ochrany dětí, popř. další odborníci a zástupce školské rady. Pozvání zákonného zástupce žáka se provádí formou doporučeného dopisu. O jednání výchovné komise provede zápis metodik prevence.
28 V případě, že neomluvená nepřítomnost žáka přesáhne 25 vyučovacích hodin, ředitelka školy zašle bezodkladně oznámení o pokračujícím záškoláctví příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí. V případě opakovaného záškoláctví v průběhu školního roku, pokud již byl zákonný zástupce žáka pravomocným rozhodnutím správního orgánu postižen pro přestupek, ředitelka školy zasílá hlášení o zanedbání povinné školní docházky Policii České republiky.


Čl. 3
Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich
ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy
diskriminace, nepřátelství nebo násilí


1. Všichni žáci jsou povinni chránit své zdraví a zdraví svých spolužáků.
2. Žákům je zakázáno nosit do školy střelné zbraně, nože, pyrotechnické výrobky včetně zábavné pyrotechniky a další předměty, které by mohly ohrozit zdraví, způsobit úraz nebo by ohrožovaly mravní výchovu žáků.
3. Žákům je zakázáno zacházet s elektrickými spotřebiči a s elektrickými zařízeními ve škole.
4. Žákům je zakázáno pořizovat v prostorách školy nebo při akci pořádané školou bez souhlasu pracovníka školy jakýkoliv obrazový či zvukový záznam v budově školy bez souhlasu natáčené osoby.
5. Žákům je zakázáno provádět během vyučování činnosti neodpovídající zadané práci.
6. Žákům je zakázáno vyklánět se z oken, manipulovat s okny a se žaluziemi.
7. O přestávkách se žáci chovají ukázněně tak, aby svým jednáním nezpůsobili zranění jiným žákům nebo poškození majetku školy.
8. Při přesunech v budově školy se žáci po chodbách pohybují opatrně a chovají se ohleduplně k ostatním osobám. Při přesunech mimo budovu školy žáci dbají pokynů vyučujícího a dodržují pravidla bezpečnosti silničního provozu.
9. Při výuce na školní zahradě, v tělocvičně, ale i o přestávce při pobytu na školní zahradě zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy, dané řádem školní zahrady a tělocvičny. Vyučující daného předmětu jsou povinni s nimi seznámit žáky. O poučení žáků provede učitel záznam do třídní knihy.
10. Na počátku školního roku provádí třídní učitel poučení o dodržování bezpečnosti ve škole, o dodržování pravidel bezpečnosti silničního provozu. Seznámí je také se školním řádem, s postupem při úrazu, s nebezpečím vzniku požáru a s postupem v případě požáru. O poučení žáků provede třídní učitel záznam do třídní knihy.
11. Poučení o dodržování bezpečnosti a o pravidlech chování před činnostmi, které se konají mimo školní budovu (např. vycházky, exkurze, výlety, plavecký výcvik, provádí třídní učitel, učitel organizující příslušnou akci nebo učitel, který zajišťuje nad žáky dohled. O poučení žáků provede pedagog záznam do třídní knihy.
12. Poučení o dodržování bezpečnosti a o pravidlech chování před prázdninami provádí třídní učitel:
a) varuje žáky před škodlivými vlivy alkoholu, kouření, před neznámými lidmi apod.,
b) upozorní je na možné nebezpečí pro život a zdraví v případě nálezu a manipulace s nevybuchlou municí a poučí je, jak se v takové situaci zachovat,
c) informuje o nebezpečí vzniku požáru, o dopravní kázni,
d) varuje před koupáním v místech, která neznají apod.
13. V celém areálu školy a před vstupem do školy je přísně zakázáno užívání, držení, distribuce a propagace návykových látek, včetně alkoholických nápojů a kouření.
14. Všichni žáci, jejich zákonní zástupci a pracovníci školy jsou povinni aktivně se podílet na zamezení výskytu šikany, vandalismu, rasismu, kriminality, nepřátelství nebo násilí. Při každém zjištění těchto jevů nebo podezření na ně, jsou povinni okamžitě informovat třídního učitele, školního metodika prevence a vedení školy a případné oběti poskytnout podle svých možností a schopností náležitou ochranu. Závažné případy jsou postoupeny orgánům činným v trestním řízení.
15. Žáci se mohou kdykoliv obrátit na školního metodika prevence, který ve škole zajišťuje prevenci výchovných a vzdělávacích problémů a sociálně patologických jevů, ale i na ostatní pedagogy. Mohou také využít schránku důvěry.
16. Všem osobám je v prostorách školy zakázáno držení, užívání a šíření omamných psychotropních látek (OPL); to neplatí pro případy, kdy osoba tyto prostředky užívá v rámci léčebného procesu, který jí byl stanoven lékařem.
17. Požívání OPL osobami mladšími 18 let je v České republice považováno za nebezpečné chování; každý, kdo se ho dopouští, má nárok na pomoc orgánů sociálně – právní ochrany dětí.
18. Pokud se pracovník školy dozví o výskytu OPL ve škole nebo jejím užíváním žákem, je povinen neprodleně o tom informovat vedení školy.
19. O držení, případně o užívání OPL žákem informuje škola neprodleně zákonného zástupce žáka a orgány sociálně – právní ochrany dětí.
20. V případě výskytu látky, u níž je podezření, že se jedná o OPL, v prostorách školy, oznámí škola tuto skutečnost neprodleně policejním orgánům.
21. V případě podezření, že je žák pod vlivem působení OPL, bude o tom školou (tj. buď ředitelkou školy, třídním učitelem nebo metodikem prevence neprodleně informován jeho zákonný zástupce; tento žák bude předán do péče zákonného zástupce nebo lékařů.
22. Distribuce OPL dle § 187 trestního zákona a šíření OPL dle § 188 trestního zákona je v České republice zakázána a takové jednání je trestným činem nebo proviněním; škola je povinna v takovém případě tento trestný čin překazit a učiní tak v každém případě okamžitým oznámením věci policejním orgánům.








Čl. 4
Zacházení s majetkem školy ze strany žáků


1. Žáci chrání majetek školy: šetrně zacházejí s učebnicemi a školními potřebami, udržují svá místa, třídu, prostory budovy školy a její okolí v čistotě a pořádku. Při zaviněném poškození školního majetku nebo ztrátě školní učební pomůcky a učebnice se postarají spolu s rodiči (zákonnými zástupci) o nápravu a uvedou na vlastní náklady poškozenou věc do původního stavu nebo ji nahradí.
2. Zjistí-li žák ztrátu osobní věci, je povinen tuto skutečnost okamžitě ohlásit vyučujícímu učiteli (o přestávce učiteli vykonávajícímu dohled) nebo třídnímu učiteli.
3. Každé poškození nebo závadu ve třídě hlásí žák vyučujícímu nebo třídnímu učiteli.


Čl. 5
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků


Zásady a způsob hodnocení a sebehodnocení výsledků vzdělávání a chování
žáků včetně získávání podkladů pro hodnocení; kritéria pro hodnocení

1. Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.
2. Za první pololetí a druhé pololetí vydává škola žákovi vysvědčení.
3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitelka školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.
4. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí: 1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný.
5. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková.
6. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace.
7. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům jednotlivých vyučovacích předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k jeho věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
8. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.
9. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
10. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.
11. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
12. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně.
13. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům.
14. Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
15. Způsob hodnocení a klasifikace žáka se speciálními vzdělávacími potřebami vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při průběžném hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.
16. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitelka školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
17. Při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje jejich výkon. Učitel k této skutečnosti důsledně přihlíží.
18. Ředitelka školy je povinna působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů.
19. Známky nejsou jediným zdrojem motivace. K podpoře motivace a k průběžnému hodnocení výsledků žáka lze využívat kromě klasifikačních stupňů i obrázky, žetonky, motivační razítka, hvězdičky a smajlíky nebo pochvalu (ústní nebo písemná forma).
20. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný.
21. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována pro průběžnou i celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.
22. Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo uvolněn (a).
23. Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo nehodnocen (a).
24. V případě velkého počtu omluvených hodin /150/, způsobených onemocněním žáka,
bude žák vyučujícím daného předmětu ze zameškané láky přezkoušen. Zákonný zástupce žáka bude o tomto přezkoušení informován.
25. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin: předměty s převahou teoretického zaměření, předměty s převahou praktických činností, předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.
a) Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření: Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu hodnotí:
• ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,
• schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,
• kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,
• aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,
• přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,
• kvalita výsledků činností,
• osvojení účinných metod samostatného studia.
Výsledky vzdělávání žáků se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, samostatně a tvořivě. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Je téměř vždy schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Respektuje demokratické principy, v podstatě uvědoměle a aktivně pracuje pro tým, jeho působení je přínosné. Je většinou schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Občas nerespektuje demokratické principy, v týmu pracuje ne příliš aktivně, jeho působení je přínosné v menší míře. Je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, málo se zapojuje do diskuze. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Demokratické principy respektuje jen občas, práce v týmu se pouze účastní, jeho působení není příliš přínosné. Sebehodnocení a hodnocení ostatních členů je schopen málokdy.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Nezapojuje se do diskuze. Vůbec nerespektuje demokratické principy, nepracuje pro tým. Svou činností narušuje spolupráci, jeho působení není pro tým přínosné. Správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen.
b) Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření: Při klasifikaci v předmětech s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu se hodnotí:
• vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,
• osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,
• využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,
• aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech,
• kvalita výsledků činností,
• organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,
• dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,
• hospodárné využívání surovin, materiálů

Výsledky vzdělávání žáků se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny a materiál. Aktivně překonává vyskytující se překážky.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin a materiálů se dopouští malých chyb. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny a materiály. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin a materiálů.
.
c) Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření: Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu hodnotí:
• stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,
• osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,
• poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,
• kvalita projevu,
• vztah žáka k činnostem a zájem o ně,
• estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,
• v tělesné výchově s přihlédnutím k jeho pohybovým předpokladům a ke zdravotnímu stavu žáka, všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.
Výsledky vzdělávání žáků se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků školního vzdělávacího programu je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Vždy používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků školního vzdělávacího programu. Používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Používá materiály, nástroje a vybavení ne vždy účinně. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Materiály, nástroje a vybavení většinou nepoužívá bezpečně a účinně. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Materiály, nástroje a vybavení nepoužívá téměř nikdy bezpečně a účinně. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
25. Slovní hodnocení výsledků vzdělávání žáka
Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Při použití slovního hodnocení vychází vyučující z kritérií uvedených v klasifikačních stupních. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.
Kritéria celkového slovního hodnocení prospěchu:
1 – Žák používá vědomostí a dovedností spolehlivě a uvědoměle, pracuje samostatně, přesně a s jistotou.
•učivo ovládá bezpečně
•v myšlení je pohotový, bystrý, samostatný, dobře chápe souvislosti
•vyjadřuje se výstižně a poměrně přesně
•je aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
2 – Žák dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb.
•učivo ovládá
•uvažuje celkem samostatně
•vyjadřuje se celkem výstižně
•učí se svědomitě
3 – Žák řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává obtíže a odstraňuje chyby.
•učivo v podstatě ovládá
•v myšlení je méně samostatný
•myšlenky vyjadřuje ne zcela přesně
•k učení a práci nepotřebuje větších podnětů
4 – Žák dělá podstatné chyby a nesnadno je překonává.
•učivo ovládá se značnými mezerami
•v myšlení je nesamostatný, pracuje pouze s nápovědou
•vyjadřuje se značnými obtížemi
•projevuje malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
5 – Žák praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele
•učivo neovládá, odpovídá nesprávně i na návodné otázky
•nedokáže se samostatně vyjádřit
•pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné
26. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace (např. při přestupu na jinou ZŠ, pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání).
27. Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení a pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení:
Prospěch
Ovládnutí učiva předepsaného osnovami
1 – výborný ovládá bezpečně
2 – chvalitebný Ovládá
3 – dobrý v podstatě ovládá
4 – dostatečný ovládá se značnými mezerami
5 – nedostatečný Neovládá
Úroveň myšlení
1 – výborný pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti
2 – chvalitebný uvažuje celkem samostatně
3 – dobrý menší samostatnost v myšlení
4 – dostatečný nesamostatné myšlení
5 – nedostatečný odpovídá nesprávně i na návodné otázky
Úroveň vyjadřování
1 – výborný výstižné a poměrně přesné
2 – chvalitebný celkem výstižné
3 – dobrý myšlenky vyjadřuje ne dost přesně
4 – dostatečný myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi
5 – nedostatečný i na návodné otázky odpovídá nesprávně
Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští
1 – výborný užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou
2 – chvalitebný dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb
3 – dobrý řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby
4 – dostatečný dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
5 – nedostatečný praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí
Píle a zájem o učení
1 – výborný aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
2 – chvalitebný učí se svědomitě
3 – dobrý k učení a práci nepotřebuje větších podnětů
4 – dostatečný malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
5 – nedostatečný pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné
Chování
1 – velmi dobré Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a školní řád. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
2 – uspokojivé Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a se školním řádem. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
3 – neuspokojivé Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes dvojku z chování dopouští dalších přestupků.
28. Zásady a způsob sebehodnocení žáků:
a) Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků.
b) Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, a to způsobem přiměřeným věku žáků.
c) Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit: co se mu daří, co mu ještě nejde, jaké má rezervy, jak bude pokračovat dál.
d) Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.
e) Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.
f) Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb. Chyba je důležitý prostředek učení.
g) Sebehodnocení může být prováděno formou ústní i písemnou.
29. Zásady pro hodnocení chování ve škole:
a) Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, ale i s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitelka po projednání v pedagogické radě.
b) Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování školního řádu během klasifikačního období.
c) Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou.
d) Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.
e) Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: průběžně prostřednictvím žákovské knížky, před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), okamžitě v případě zvláště závažného porušení školního řádu.
30. Stupně hodnocení chování a kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování: Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:
1 – velmi dobré,
2 – uspokojivé,
3 – neuspokojivé.
Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Druhý stupeň z chování
získá žák za neomluvené hodiny.
Stupeň 3 (neuspokojivé)
Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes dvojku z chování dopouští dalších závažných přestupků.
31. Pochvaly a kázeňská opatření:
Pochvaly:
a) Ředitelka školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti nebo školní aktivity, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci.
b) Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelkou školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
Kázeňská opatření:
Při porušení školního řádu lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:
a) napomenutí třídního učitele (drobné kázeňské přestupky a drobné porušování školního řádu)
b) důtka třídního učitele (opakované kázeňské přestupky a závažnější opakované porušování školního řádu)
c) důtka ředitele školy (závažné porušení školního řádu)
Třídní učitel neprodleně oznámí ředitelce školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě. Ředitelka školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Třídní učitel zaznamená udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky do katalogového listu (třídního katalogu).
32. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
a) prospěl(a) s vyznamenáním,
b) prospěl(a),
c) neprospěl(a),
d) nehodnocen(a).
Žák je hodnocen stupněm:
a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný (nebo odpovídajícím slovním hodnocením), průměr stupňů prospěchu ze všech povinných vyučovacích předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků v tomto školním řádu.
b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,
d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.
33. Způsob získávání podkladů pro hodnocení - podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:
a) soustavným diagnostickým pozorováním žáka,
b) soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,
c) různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové),
d) didaktickými testy,
e) kontrolními písemnými pracemi a praktickými pracemi
f) analýzou různých činností žáka,
g) konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (např. z pedagogicko-psychologické poradny),
h) rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.
34. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: průběžně prostřednictvím žákovské knížky, před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka. V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě a přijme se opatření ke zlepšení.
35. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují.
36. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
37. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník.
38. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle § 52 odst. 6 věty třetí školského zákona (tj. opakování ročníku na základě žádosti zákonného zástupce a doporučujícího vyjádření odborného lékaře).
39. Do vyššího ročníku postoupí i žák 1. stupně základní školy, který již v rámci 1. stupně opakoval ročník a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
40. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, pak krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitelka školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitelka školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, pak krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2 školského zákona (tj. podle pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v tomto školním řádu). V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitelka školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní, nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti.
41. Žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
42. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelkou školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Opravné zkoušky jsou komisionální. Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do této doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 školského zákona.
43. Komisionální přezkoušení a opravná zkouška se řídí § 22 a 23 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů. Komisi pro komisionální přezkoušení a pro opravnou zkoušku jmenuje ředitelka školy, v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná (předseda, zkoušející učitel, přísedící). Výsledek komisionálního přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení nebo výsledek opravné zkoušky se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitelka školy sdělí výsledek přezkoušení nebo výsledek opravné zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
44. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Ředitelka školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.
45. Žák 2. až 5. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň tři známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě z vyšetření.
46. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zákonným zástupcům žáka, a to prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka. Vyučující zapisuje známky do žákovské knížky průběžně.
47. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.
48. Termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Informuje o tom ostatní vyučující. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
49. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...).V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.
50. Vyučující zajistí zapsání známek také do katalogového listu (třídního katalogu) a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.
51. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do konce října dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům.
52. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:
a) neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden,
b) účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotiti to, co umí,
c) učitel klasifikuje žáka jen z probraného učiva, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné,
d) před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva,
e) prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.
53. Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů na pedagogické radě.

Doplnění školního řádu

Používání mobilních telefonů a elektronické pošty čl.1

1. Všem pracovníků i žákům se přiznává právo užívat ve škole mobilní telefon, jako ideálního komunikačního prostředku při náhlých a nepředvídatelných událostech i s ohledem k právu každého jedince na sociální kontakty.
2. Nošení mobilního telefonu do školy a jeho používání zde se děje výhradně na vlastní riziko majitele přístroje. U žáků škola vyžaduje písemný souhlas rodičů.
3. Soukromý mobilní telefon smějí učitelé používat mimo vyučovací hodiny; v době vyučovací hodiny musí být u přístroje vypnuto hlasité vyzvánění a jeho aktivní používání je zapovězeno.
4. Žáci po příchodu do školy mobilní telefon vypínají; jeho aktivní použití se děje pouze s vědomím učitele. Zapnout mobilní telefon smějí žáci až po skončeném vyučování nebo odchodu ze ŠD
5. Je přísně zakázáno zneužívat mobilní telefon k anonymním a jiným nevhodným telefonátům, pořizovat filmovou dokumentaci či fotodokumentaci v celém areálu školy i při školních akcích
6. Komunikačním prostředkem je rovněž elektronická pošta. Používání internetu pro soukromé účely během vyučovací hodiny je zakázáno. Vyřizování elektronické pošty je povoleno v době předmětu Informatika a zájmového odpoledni ŠD.
7. Je přísně zakázáno zneužívání školních PC k odesílání a přeposílání poplašných zpráv a otevírání stránek s erotickým, rasistickým a nacionalistickým obsahem a stránek, které nejsou důvěryhodné a mohly by napadnout PC virem.
Ochrana žáků před sociálně patologickými jevy a projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí čl.1

1. Všichni pedagogičtí pracovníci, zejména školní metodik prevence, průběžně sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu sociálně patologických jevů, uplatňují různé formy a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků.
2. Školní metodik prevence zajišťuje spolupráci s rodiči v oblasti prevence, informuje je o preventivním programu školy a dalších aktivitách na zahajovací třídní schůzce rodičů. Školní metodik prevence spolupracuje na základě pověření ředitele školy s dalšími institucemi na sociálně právní ochranu dětí a mládeže.
3. Žáci školy mají přísný zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy. Porušení tohoto zákazu se bere jako hrubé porušení školního řádu. Ředitel školy využije všech možností daných mu příslušným zákonem včetně možnosti dát podnět k zahájení trestního stíhání osob, které se na porušení tohoto zákazu podílely. Ředitel školy nebo jím pověřený pracovník bude informovat zákonné zástupce žáků, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto zákazu, o zjištěních a zároveň je seznámí s možností odborné pomoci.
4. Projevy šikanování a diskriminace mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování apod., kterých by se dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům nebo skupinám (zejména v situacích, kdy jsou takto postiženi žáci mladší a slabší), jsou v prostorách školy a při školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti školnímu řádu. Podle okolností ředitel školy uváží možnost dalšího postihu žáků, kteří tento zákaz přestoupí, a bude o svých zjištěních informovat jejich zákonné zástupce. Nepřípustný je jakýkoliv projev šikany. Šikanování a stejně tak pasivní přihlížení šikaně a její nenahlášení je hrubým porušením školního řádu. Projevy tohoto chování budou projednány s rodiči a dohodnuty kroky k nápravě. Pokud šikanující žáci své chování nezmění, má škola ohlašovací povinnost Policii ČR. Stejná pravidla platí, pokud by agresivní jedinci obrátili takové chování vůči pracovníkům školy.
5. Pedagogičtí pracovníci dbají, aby etická a právní výchova, výchova ke zdravému životnímu stylu a preventivní výchova byla vyučována v souladu se školním vzdělávacím programem.
6. Pedagogičtí pracovníci jsou povinni v souladu s pracovním řádem vykonávat kvalitní dohled nad žáky o přestávkách, před začátkem vyučování, po jeho skončení i během osobního volna žáků, a to hlavně v prostorách, kde by k sociálně patologickým jevům mohlo docházet.
Podmínky zacházení se školím majetkem čl. 4
1. Z bezpečnostních důvodů se žákům zakazuje otevírání oken o přestávkách v učebnách a na chodbách.
2. Žák nepracuje s počítači ve třídách bez dozoru vyučujícího, s uloženými exponáty a modely.
3. Žák dodržuje hygienické zásady na WC a v umývárnách; nesmí otevírat okna; šetrně manipuluje s vodovodními bateriemi, splachovadly nemanipuluje s automatickými splachovadly.



Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami čl. 5

1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy.
2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, pomocí motivačních razítek, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.
3. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel s ostatními vyučujícími.
4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.
5. Žák zařazený do TV při částečném osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem se klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu.








………………………….
Mgr. Jarmila Hanousková
ředitelka školy
Za školskou radu:
01.09.2016 20:00 | Autor: Jarmila Hanousková, sk


<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se